V pondělí 13.3.2006 od 18:00 pokračuje třetím kolem seriál turnajů Pod věží.
PKK: Níže uvedenou historku jsem převzal s laskavým svolením autora ze stránek Martina Sobaly.
1.3.2006 - 317. turnaj (Martin Sobala)
Návrat z ligy 1 (26. a bohužel i 27. února 2006)
Účastníci: Romana, Robert, Marián, já a smolař Ďuri.
"Ty, Sylva, posluchej, ja si vezmu v ponděli dovolenu, bo se mi asi nebude chtit po tych dvuch dňach skreblu do roboty," řekl Marián své sympatické, hodné, obětavé, starostlivé (a kdovíjaké ještě) ženě.
"A kdy se vrátíš?"
"Nevim. Něgdy vječur. Možna, že se stavime na jidlo. Tak v deset benděmy doma."
"Ty jedeš autym?" zeptala se Mariánova maminka.
"Ja, s Martinem Ďurišem."
"A čemu nejeděš vlakym? Vlaky sum dycky lepši. Bo na cestě nigdy neviš, co se muže stat."
Marián cosi žblebtl o Ďuriho nezpochybnitelných řidičských kvalitách, ale pak pochopil, že maminku nepřesvědčí, a tak se dál věnoval jídlu. Kdyby poslouchal vesmírnou sílu, zřejmě by své rozhodnutí změnil.
Někde vysoko nad ním se anděl 007 naklonil ke svému kolegovi 234 a řekl: "Chápeš ho? On snad nechce být v neděli doma." A zakroutil hlavou.
"Ty, segra, posluchej, nimoš nabiječku na Nokiju?"
"Možná někde jo. My teď máme jiné mobily, ale nabíječky nevyhazujeme." Chvilku se přehrabovala v šuplíku a pak Mariánovi podala tu správnou. Marián dobil doplna a udělal dobře. Mobil se nám moc hodil.
"Na sobotní turnaj nepojedu, ale na ligu se mnou počítej," povídám Neroškovi ve středu v Pavučině.
"Výborně, Sobi, ale bohužel ti nemohu nabídnout odvoz zpátky. Beru Jindru a ještě rodinu, ale Ďuri by měl mít volné místo, protože Saša se vrací už v sobotu."
"Tak to je super!"
Anděl 234 nevěřil svým "uším": "No to mě poser, on se na to, kurva, fakt těší!"
Ďurimu nebylo po sobotním turnaji moc do řeči. Po lize taky ne. Skóre 2:6 říká hodně. Krátce po čtvrté jsme vyrazili nazpět. Téma hovoru: scrabble a večeře. Ve Velké Bíteši před Brnem je prý dobrá restaurace. Měli jsme docela hlad :)
Na Vysočině na D jedničce v tom kopcu u Meziřiči je asi něco, co brání autům normálně fungovat. Ďuriho najednou zaujalo divné rachocení: "Co to je za zvuk?" Stáhl okýnko. "Ty pytle, to je smrad! Nekouříme vzadu?" Opel opravdu dýmil. Značka vedle dálnice láká k pumpě. Vzdálenost 500 metrů. Je to z kopce. Naštěstí!!!
Zaparkujeme těsně u benzínky a kontrolujeme motor. Bílý dým zpod kapoty a předního blatníku říká: "Máte průser!" A zvětšující se kaluž oleje pod autem to odklepla. Dojeli jsme. Blíží se šestá hodina. Nero je těsně před námi u Devíti křížů a má plné auto. Do Brna je to přes 50 km. Co teď? Nechat Ďuriho ve štychu nikoho ani nenapadlo. Radíme se. Zjistit, co je s autem? A pak zkusit jet po jednom nebo po dvou stopem do Brna? Marián volá Sylvě, ať zjistí odjezdy vlaků a autobusů z Brna. Poslední vlak jede přesně v devět, dál už nic...
Paní u pokladny má v Meziříčí známého, který opravuje auta. Mohl by se kouknout, co Oplíkovi přesně chybí. Voláme mu. Přijede. Pepa počká u Devíti křížů.
Opravář dlouho nejede. Nikomu není moc do řeči. Romana začíná být nervózní, brzy ráno musí do školy. Ďuri maluje čerta na zeď, bojí se, že je celý motor v háji.
Konečně přijíždí auto s odtahovou rampou. Pán chce nastartovat motor. Svítí si pod kapotu a říká, že asi odešlo turbo, které mimochodem nechal Ďuri před pár měsíci vyměnit. Může auto naložit a odvézt k sobě do servisu. Odtažení do Ostravy by vyšlo na osm devět tisíc...
Musíme se rozhodnout, co dál. Paní u pokladny nám podává jízdní řád autobusů z Velkého Meziříčí. 19:55! Ve 20:40 je na ÚANu v Brně. To by šlo stihnout! "Pěšky jste tam za dvacet minut. Klidně můžete jít se mnou, za chvilku odcházím." Čas 19:25. Opravář nás může vzít k autobusu, ale ne všechny. Zbytek by vzal Pepa, který je už na cestě. Počkáme, až přijede, a vyrazíme na zastávku auty. 19:35. Pepa nikde. 19:40. Furt nic. 19:45. Romana s Robertem pojedou napřed. My tři počkáme na Neroška. Když vyzvídáme trasu k zastávce, Pepa přijíždí. Naskakujeme a sledujeme odtahový vůz před námi. 19:52. Blikne červená na jediné křižovatce na trase. Ještě 500 metrů a jsme tam! Zpoza zatáčky vyjíždí autobus a míjí nás v protisměru... Odjel dřív, než měl :(
Zas je nám o něco hůř. Kluk, kterému ten autobus taky ujel, říká, že za čtvrt hodiny jede další. Dáváme ahoj Neroškovi a čekáme na mraze. Bus přijíždí přesně podle jízdního řádu. Utvoříme frontu. Ďuri nám zmizí v uličce a řidič povídá: "Už není volné místo. Vystupte si. Marián osvětluje náš problém. Nezájem. Na dálnici nesmí v uličce nikdo stát. A šlus. Za čtvrt hodiny vám jede další spoj. Ukončete výstup, dveře se zavírají.
Asi tušíte, co jsme si o tom pánovi pomysleli. Romča, Robert a Ďuri to snad stihnou. My dva s Mariánem nikam zvlášť nespěcháme, hlavně, když se nějak dostaneme do Brna.
20:25. Přijíždí další autobus, tentokrát ne do Brna, ale z Brna. Řidič kecal! A jízdní řád další spoj nenabízí. Paráda! Ten kluk se dovnitř taky nedostal a teď nám navrhuje, že nás vezme do Brna autem. Jmenuje se Robert a dělá druhým rokem vysokou. Zajde domů a za chvilku je zpátky.
V Brně jsme po deváté. Mariánovi zacinká mobil. Ďuri píše, že si hned na ÚANu vzali taxíka, projeli na červenou pár křižovatek, upalovali na nástupiště, naskočili do vagónu a vlak se hned rozjel. Haluz jak cyp!
My dva to máme jasné. Sylva zjistila, že ve 23:30 staví v Brně dálkový autobus Student Agency. Ve dvě je na ÚANu v Ostravě. Volám Tamarce, aby pro nás přijela. A dojde mi baterka v mobilu :) Naštěstí ho už nepotřebuju. Jenom, aby byla volná místa!
Teď máme dvě hodiny času a hlad. Paul's Restaurant má otevřeno nonstop, dáme si zelňačku, já neodolám smažené sýrové směsi. Marián se přidá. Tu porci, co nám přinesli, nešlo sníst. V jedenáct vyrážíme do nepříjemné zimy. Na zastávce už čeká nějakých třicet lidí. Sylva hlásila jen 12 volných míst. Ajajaj. Lidi ale čekali na linku do Prahy. Když nastoupili, zbyli jsme tam skoro sami.
Autobus z Prahy přijel akorát. I s hezkou stevardkou a s teplým čajem, cappuccinem, sluchátky a TV, vše v ceně jízdenky. Těch 150 Kč jsem platil rád. Dokonce jsme dostali dva místa vedle sebe.
Tamarka přijela rovnou z postele. Babetka byla tak groggy, že toho velkého modrookého vetřelce ani jednou nepoštěkala. Marián u nás nakonec přespal a domů do Bystřice jel až ráno.
V dubnu bude liga v Hronově. Už se na ni moc těším. Doufám, že pojedeme autem. Ďuriho levně opraveným autem. Snad.
| Poř. | Jméno | Body | TurČAS | Buch. | Skóre | Rozdíl | Binga |
| 1 | Ličková | 5 | 4981.7 | 16.0 | 1953-1587 | 366 | 4:2 |
| 2 | Sikora K | 4 | 4846.5 | 13.0 | 2058-1628 | 430 | 6:2 |
| 3 | Skálová | 4 | 3940.6 | 14.0 | 1813-1708 | 105 | 2:3 |
| 4 | Willerthová | 3 | 4186.9 | 16.0 | 1697-1534 | 163 | 1:5 |
| 5 | Sikora J | 3 | 4036.2 | 13.5 | 1857-1686 | 171 | 1:1 |
| 6 | Nerodil | 3 | 3726.7 | 13.0 | 1702-1585 | 117 | 5:1 |
| 7 | Horák | 3 | 3599.5 | 14.0 | 1752-1744 | 8 | 7:0 |
| 8 | Ďuriš | 3 | 3435.5 | 14.0 | 1793-1869 | -76 | 3:5 |
| 9 | Vlk | 2 | 3725.8 | 13.0 | 1886-1827 | 59 | 5:2 |
| 10 | Hlubinková | 2 | 3414.3 | 15.0 | 1706-1827 | -121 | 3:4 |
| 11 | Kapler | 2 | 3028.5 | 13.5 | 1574-1700 | -126 | 1:4 |
| 12 | Viochna | 2 | 2753.9 | 10.5 | 1667-1799 | -132 | 5:2 |
| 13 | Matějková | 2 | 2750.2 | 10.5 | 1739-1902 | -163 | 3:6 |
| 14 | Vetešník | 2 | 2618.4 | 9.0 | 1339-1302 | 37 | 2:2 |
| 15 | Kajzarová | 2 | 2602.6 | 10.5 | 1667-1861 | -194 | 3:3 |
| 16 | Bednarzová | 1 | 2730.4 | 11.0 | 1594-1715 | -121 | 0:3 |
| 17 | Žárská | 1 | 2298.7 | 9.5 | 1585-1798 | -213 | 0:5 |
| 18 | Valentová Š | 0 | 2064.9 | 11.0 | 1368-1678 | -310 | 0:1 |
Kompletní výsledky
Nejdražší slova
1. Sikora K - postonej - 131
2. Ďuriš - nešijící - 92
3. Hlubinková - milován - 92
4. Ďuriš - brousíš - 90
5. Kajzarová - poškubnu - 89
6. Matějková - výpotku - 89
Nejlepší útok
1. Sikora K 2058 (průměr 412)
2. Ličková 1953 (průměr 391)
3. Vlk 1886 (průměr 377)