26.4.2006 - 328. turnaj (Hans Christian Willerth aneb význam kladívek nejen v životě dělníka)

Venku je počasí, že by ani scrabblistu z druhé poloviny žebříčku nevyhnal. Přistihla jsem dokonce svoje kozačky, jak se z botníku vesele zubí na mou novou pedikúru. Raději jsem je popadla a odnesla do opravny, aby je ten smích přešel. Přísahám na oba žolíky, že už letos zimní boty neobuju, i kdyby mi měly nehty na nohách začít smrkat! Na kožešinové boty jsem ochotná koukat jen ve válečném filmu, popřípadě na módní přehlídce pro Eskymáky. No, ještě by se mohly vyskytovat v pohádce: Po stopách beznohého. Já bych ale spíš měla zhlédnout naučný film o tom, jak hledat správně v jízdním řádu....Na brněnský turnaj jsem nemohla dospat. Mezi půlnocí a čtvrtou ráno jsem 3 x fotila strop, protože mám panickou hrůzu z toho, že zaspím. Budím se v pravidelných intervalech, kdy ve snu vidím koncová světla vlaku a bandu scrabblistů, jak mi mávají z okýnek. Nedivte se pak, že z domu jsem stylově dne 30.dubna 2006 po ulici 30. dubna v katastrálním území Moravská Ostrava opravdu běžela. Těch 15 minut, kdy jsem mezi běžnými ožralci lelkovala na zastávce, jsem využila k tomu, abych změnila trasu. Nastoupila jsem do tramvaje, která jela dřív, ale v protisměru. Na této světové straně je kupodivu v Ostravě taky nádraží. Zapomněla jsem ale, že zmíněná trasa vede přes Stodolní a tak jsem velmi záhy tvořila s řidičem tu menší dvoučlennou skupinu střízlivých občanů. Celá zpocená (vytrvalostním během, strachy a blížícím se přechodem) jsem pak velmi ráda vystoupila. Nádraží však bylo zcela hermeticky uzavřené a svítil tam opravdu jen ten nápis Ostrava-střed. V té chvíli mi došlo, že zkřížená kladívka v jízdním řádu neznamenají, že si dělníci odskočili na sváču, ale že vlak jede pouze v pracovní dny. A to neděle nebyla ani za komunistů. Nasadila jsem si na kabát startovní číslo jak se na přespolní běh sluší a patří a doběhla na ústřední autobusové nádraží. Meziměstské autobusy ale jezdí po všech úsporných opatřeních akorát v úterý a v březnu. A byla neděle - a duben. U delších tratí je zvykem, že se běžci občerstvují u přilehlých stanovišť. Tím mým byla nonstop otevřená ARALKA. S planoucím zrakem jsem k ní doběhla a celá mokrá jsem si dala kafe. Bylo vidět, že mě přesilovka personálu hodnotí jako stoprocentní běhnu, co jí "už ujel vlak". Přitom jsem byla normální ženská, co jí vlak vlastně ještě nejel. Ale některé věci prostě nevysvětlíte. Naštěstí si ženské u kasy vzpomněly, že jsem tam nedávno kolaudovala kanalizační přípojku a tak mě příchozivší policajti (asi 8 ks) nezatkli za potulku, ale v klidu si dali svoje cafe Macciatto a nechali mě tu půlhodinu vydýchat. To už jel opravdu vlak, který měl v jízdním řádu jen poznámku: oddíl pro matky s dětmi. Matka sice jsem, ale hlavně jsem se potřebovala dostat i bez dítěte do Frýdku - Místku. Tam už mě totiž mělo čekat obětavé Nero s autem plným nadržených scrabblistů a vyzvednout si mě do Brna. Nero už samozřejmě vědělo, že mám půl hodiny zpoždění, ale stejně jsem brala schody na frýdeckém peróně po dvou. Za nádražím, kde jsem měli mít sraz, ale trůnilo akorát hovno na chodníku. Přemýšlela jsem, zda mi tím nechtělo Nero nechat vzkaz, že už se na mě vy.... Nakonec jsem byla ráda, že chodník smrděl víc, než já a že lejno zakrylo pach mého udrmácaného starého unaveného vystresovaného a uběhaného těla. Za chvíli mi zazvonil mobil a Neroškův hlas mi hlásil, že stojí za Těšínem v zácpě. Tak jsem si zase vyzkoušela roli běhny, co jí "už ujel vlak", i když jsem byla opět normální ženská, která z vlaku právě vystoupila. Chvíli jsem korzovala u cesty, ale naštěstí jsem si nestačila ani uvědomit, že už o mně nemá zájem ani řidič Tiráku a za 10 minut přijelo moje milované Nero. Bylo právě 7 hodin. Doteďka jsem nepochopila, proč jsem vstávala ve 4 ráno... Do Brna jsme v pohodě dojeli v 8.40. Myslím, že tam mají mou pachovou stopu ještě teď. Tak dobře jsem se ráno neproběhla ani na chatě.

Přemýšlím, zda si neudělat orientační běh a do Bruntálu na turnaj nepřikvačit již o den dřív. Každopádně bych se aspoň vyspala. Scrabblu a kladívkům v jízdním řádu zdar!

Poř.	Jméno	Body	TurČAS	Buch.	Skóre	Rozdíl	Binga
1	Sobala	5	5449.9	16.0	2106-1593	513	7:3
2	Hlubinková	4	4878.9	13.0	2027-1571	456	3:1
3	Nerodil	4	4305.4	16.0	1835-1680	155	6:3
4	Kapler	3	4162.7	11.0	1902-1580	322	4:3
5	Willerthová	3	4050.3	14.0	1730-1546	184	2:4
6	Horák	3	4005.2	14.0	1738-1558	180	6:1
7	Nohavicová M	3	3788.9	14.0	1712-1610	102	1:4
8	Grygarová	3	3575.3	14.0	1638-1611	27	1:2
9	Nohavica J	3	3404.0	12.0	1728-1682	46	5:3
10	Sikora J	2	3705.1	14.0	1780-1758	22	3:3
11	Sikora K	2	3394.1	13.0	1789-1844	-55	1:3
12	Žárská	2	3295.7	9.5	1667-1505	162	0:1
13	Valentová T	2	2427.5	12.5	1598-1926	-328	2:2
14	Faiková	2	2371.1	7.5	1468-1504	-36	1:1
15	Valentová Š	1	2691.9	11.5	1448-1552	-104	0:2
16	Macečková	1	1668.3	9.0	1253-1579	-326	0:2
17	Baďurová	1	1194.1	11.5	985-1522	-537	0:2
18	Jelínková	0	549.6	11.5	919-1702	-783	0:2

Kompletní výsledky

Nejdražší slova

1. Kapler - nenavály - 131
2. Faiková - zahynulý - 95
3. Sobala - pokálený - 90
4. Sikora K - neojíme - 89
5. Nohavica J - postavy - 86

Nejlepší útok

1. Sobala 2106 (průměr 421)
2. Hlubinková 2027 (průměr 405)
3. Kapler 1902 (průměr 380)