27.12.2006 - 374. turnaj (Michal Sikora)

Kterak si maličký Tsu vypil na rok dopředu... minimálně

Čtvrtek podvečer. Venku příjemný hycek (přestože Vánoce klepaly na dveře) a maličký Tsu večerní procházkou za pozvolného soumraku rozcházel zápočet z čínské literatury. Dva dny předtím proležel ve skriptech, mlátě se do hlavy, proč zase všechno musí nechávat na poslední chvíli. Ale bez toho by to nebylo ono :) Skončil semestr... a najednou nebylo co dělat. Ale jen chviličku, večer se konala slavnostní uzavírací akce - čínský vánoční večírek, odměna za čtvrteční zápočet.

Maličký Tsu se taky musel psychicky připravit na svých několik hereckých rolí v chystaném divadelním představení, kterýmžto měli studenti druhého ročníku kulturně obohatit jinak obyčejnou ožranpárty. Původně měl maličký Tsu sehrat taoistického myslitele mistra Čuanga. Ve scénáři stálo - ožrat se a chovat se jako debil. Maličký Tsu si nebyl jist, zda má v sobě dostatek hereckého talentu na ztvárnění první části mistra Čuanga - s druhou položkou si příliš starosti nedělal :) Po několika revizích však dějství s mistrem Čuangem ze hry vypadlo a maličký Tsu byl převelen do dvou vojenských rolí. Nejdříve měl sehrát postavu znázorňující stát Čchin.

Na plac naběhlo šest sličných dívek, každá na sobě znak se jménem svého státu... ale idylka netrvala příliš dlouho a začalo období Válčících států. Ze staletí lítých bojů a diplomatických intrik nakonec vyšel vítězně stát Čchi - a sjednotiteli Číny měla božstva udělit mandát nebes. Ze stínu doslova vylétl stát Čchin, jediným úderem Čchi pokořil (sice tréninkovým mečem a naplocho, ale za tuhle scénu spolužačka maličkého Tsu nemá ráda, zkoušelo se čtyřikrát :) a Čína měla před sebou deset tisíc let prosperity a blahobytu (historie ovšem prokázala, že se někdo šeredně přepočítal... asi tak o tři řády). Ve své druhé roli si maličký Tsu nasadil na hlavu kastrol a nadšeně se ujal vedení Dlouhého pochodu... dvakrát kolem stolů (obtěžkaných hromadami jídla... a pití, tudíž mnoho účastníků dlouhého pochodu po cestě odpadlo).

Jakmile však představení skončilo, začalo peklo. Maličký Tsu (tvor od přírody nepříliš společenský) jenom zíral, jak rychle se dokáže partyja 40 lidí totálně (ale totálně) zrubat. Dokonce maličkého Tsu, známého to abstinenta, překecali na jednu tequillu (tfuj, jak to může někdo pít?). S kalíškem vína svíraným pevně v rukou pak maličkého Tsu, zaneprázdněného konverzací s příjemnými slečnami, vyrušil pan magistr se svou domácí slivovičkou (kterou maličký Tsu samozřejmě nemohl odmítnout). Druhý nedopitý kalíšek vína pak maličký Tsu demonstrativně postavil před sebe, aby jej měl pořád na očích - že už dost... protože to by nedopadlo dobře. Ty jsi opilý, hulákal na maličkého Tsu spolužák. A maličký Tsu musel chtě nechtě přiznat... ačkoli měl stále vše pod kontrolou, byl opilý už jen z toho, že se kolem něj motalo 40 zlitých lidí. A z domácí slivovičky pana magistra.

Maličký Tsu se posadil mimo hlavní dění - kde se okouzlen mohl plně soustředit na povídání jedné milé spolužačky... a sekretářky katedry, se kterou si pak maličký Tsu dokonce zatančil :) Onu okouzlující spolužačku totiž vyzval k tanci spolužák, ale ta (aby demonstrovala svůj nezájem) opáčila, že jedině když maličký Tsu bude tančit se sekretářkou. Načež se všichni zvedli a už táhli překvapeného maličkého Tsu na parket. Řekl bych, že tohle ani jeden z účastníků nečekal :) Onen spolužák (říkejme mu třeba David, nadsamec :) pak začal své vynikající sólo - jak se totiž zdálo, maličký Tsu nebyl jediným okouzleným toho večera - když ona milá spolužačka (říkejme jí třeba Liu) pochválila Davida za ohromující herecký výkon (ztvárnil mohutného mongolského oře), kterým zcela jistě omámil všechny prvačky, David jenom kroutil hlavou. Prvačky jej nezajímají, jen ona.

Takže seděl takhle maličký Tsu oproti dvěma spolužačkám a vedle ten David. Spolužačky očividně pobavené uslintanými pohledy Davida... i maličkého Tsu, prý (maličký Tsu rezolutně popírá!) se rozhodly oběma chlapcům trochu pohrát na nervy - a nevšímaly si jich (což ovšem maličký Tsu prokoukl a bavil se taky na účet Davida, ve kterém to doslova vřelo). Oné chvilky právě David využil, aby si maličkého Tsu vzal trochu bokem.

"Poslouchej... kdyby něco, Liu je moje a Eva tvoje, je ti to jasné?"

Maličký Tsu nevěděl, jestli se začít smát, nebo tomu penisem myslícímu cypovi střelit jednu mezi oči. Nakonec se ale zdržel jakéhokoliv komentáře. On je to jinak jeho dobrý kamarád, ale jak to naňho přijde... A taky zrovna v ten moment maličkého Tsu nenapadlo nic inteligentního, vtipného a stylového, čím by Davida setřel. A děvčata se královsky bavila. Že chlapi jsou hovada a ony je přece k ničemu nepotřebujou... a že mají rády jenom jedna druhou - a daly si pusu. Což ovšem mohutně přiložilo do kotle Davidovi, který se vyšpulil na onu milou spolužačku, "...a co mě?". Děvčata se akorát se smíchem odebrala dovádět na parket.

David se zasněně zahleděl. "Pěkná, že?"
"A jak..."
"Já když chci, dokážu sbalit každou ženskou do patnácti minut."
Maličký Tsu se ušklíbl. "Ale s Liu, to ti moc nejde, co?"
"Liu je výjimka. Ale ona pude... to je jenom otázka času..."

Jak se tak ale David chvástal, docela mu ušlo, že malá Liu najednou zmizela. A když se nevracela delší dobu, maličký Tsu vyrazil na pátračku. Procházel celé křídlo univerzity, kde se akce konala, ale nikde ji nemohl najít. Postupně to zřejmě docházelo víc a víc spolužákům a tak se k maličkému Tsu přidávali další a další pátrači. Po malé Liu jakoby se ale slehla zem. Asi po půlhodině se však našla - na poměrně nepravděpodobném místě - chlapeckých záchodech. A s hlavou v umyvadle. Domácí slivovička pana magistra se opravdu povedla. Třídní sněm usnesl, že malá Liu musí domů a pořádně se vyspat.

"Já tě doprovodím!" okamžitě vystartoval David, čímž ovšem vyvolal v třídním osazenstvu pocity mírné nedůvěry až naprostého zděšení. Tentokrát si však Davida vzal bokem maličký Tsu. David ji doprovodit prostě nemůže. A maličký Tsu předstoupil před třídní sněm s rozhodujícím argumentem. Jako jediný totiž věděl, kde malá Liu bydlí. Pocity nedůvěry sice přetrvávaly, ale jelikož však již nebyl vhodnější kandidát, dali maličkému Tsu zelenou. A byla to strašně zvláštní, ale kouzelná půlnoční procházka. Malá Liu se nejdříve rozloučila se všemi a se vším na fakultě tisíci "nashledanou" a celou cestu povídala. Strašně roztomile.

"Ta magistrova slivovička se letos fakt povedla."

"Já už nikdy nebudu pít... hlavně ne, když beru léky na svůj neposlušný žaludek."

"Mě je taaaaaaak zle."

"Tady je zastávka - domů mi jede autobus číslo 16 a 51."
Maličký Tsu začal studovat jízdní řád, kdy (a jestli vůbec) něco pojede, ale malá Liu vůbec nečekala a táhla jej pryč.
"Půjdem pěšky, mě by se stejně udělalo zle."

"Taková ostuda, já už se nikdy nemůžu ukázat na katedře."

"Já jsem strašně unavená... chci si odpočinout na chvilku."
Než však došli k nejbližší lavičce...
"Jdeme, já už chci být doma... v posteli... a spát."

"Belasá šlachta!!!"
(malá Liu je zřejmě fanynkou Slovanu Bratislava)

"Kdy už tam budem?"
"Za chviličku... ještě kousek" (no byl to kousek... trochu větší :)
"Za chviličku? No já jsem tak šikovná..."
(celkem asi v pěti podobných variantách)

Poř.	Jméno	Body	TurČAS	Buch.	Skóre	Rozdíl	Binga
1	Sobala	4	4858.9	15.0	2013-1672	341	8:4
2	Sikora Mi	4	4708.7	16.0	2001-1786	215	6:4
3	Vlk	4	4324.4	15.5	1924-1782	142	3:5
4	Willerthová	3	3967.9	13.5	1814-1685	129	3:2
5	Horák	3	3853.4	12.5	1817-1682	135	3:2
6	Rusá L	3	3613.7	13.5	1801-1784	17	4:3
7	Suchánek	3	3082.5	11.0	1750-1811	-61	5:1
8	Vlková	2	3896.0	14.5	1837-1776	61	1:5
9	Mikšík	2	3672.1	12.5	1706-1588	118	3:2
10	Hlubinková	2	3268.1	10.0	1819-1783	36	5:4
11	Ďuriš	2	3221.4	13.5	1666-1749	-83	3:4
12	Kempný	2	2235.5	7.5	1539-1656	-117	4:2
13	Matějková	1	2827.1	13.0	1569-1752	-183	2:5
14	Faiková	0	2168.5	11.5	1416-1718	-302	0:2
15	Valentová Š	0	1992.3	13.0	1416-1864	-448	0:5

Kompletní výsledky

Nejdražší slova

1. Sikora Mi - choulení - 176
2. Hlubinková - vymítán - 99
3. Hlubinková - mýtinka - 93
4. Rusá L - přizdíte - 92
5. Horák - neokřál - 90

Nejlepší útok

1. Sobala 2013 (průměr 403)
2. Sikora Mi 2001 (průměr 400)
3. Vlk 1924 (průměr 385)