Výsledky 26. turnaje pod Věží.
10.1.2007 - 376. turnaj (Hans Christian Willerth aneb ze života čistotného úředníka)

Na rozdíl od našich romských spoluobčanů trpím stařeckou nespavostí a když se ráno v 5.20 Viliprd rozdýchává (kucky, kucky...), tož si jdu taky hned do koupelny namalovat nějaký přijatelný obličej a už doma fachčím. Zatímco Lakatošová s Čonkovou dospávají svůj desátý verš v proprděných peřinách, já mám už vypráno, vyžehleno (Timur a jeho parta), uklízím smeták a umyté nádobí a utíkám dítěti koupit rohlíček obzvlášť vypečený, abych to stihla ještě z obchodu otočit zpět do mé (státem nedotované) domácnosti a pak hezky na 7.40 do práce. To romské děti nikdy vlastně nemůžou zažít. Lakatoška chodí pro dávku až kolem 10.25, protože když může chrnět, tak chrní. A rohlík je už o tom čase v regálu gumový. Tím veškeré výhody ve prospěch mého dítěte končí a začíná se celá situace měnit směrem ...ode mne.

Před osmou sedí na sociálce jen dva bílí, kteří mají tu slušnost a příjdou střízliví, umytí, učesaní, neházejí všude nedopalky a nečůrají mým kolegyním do fíkusu v kanceláři. Takže PRACUJÍCÍ (to jsem jako JÁ) může projít bez újmy na zdraví do své kanceláře a zde může (po absolvování všech možných škol, kroužků, školení a kurzů) vykonávat svou práci. Jinak je to ovšem o polední pauze, kdy opět musí vyhladovělý úředník projít chodbou ven, ale to už vyžaduje značnou obratnost. Musíte se vyhnout umně nastavěným hlubokým kočárkům, těhotným Lakatoškám, tlustým Čonkům, držet kabelku s výplatou přesně na hrudi mezi levým a pravým prsem (Jola by měla výhodu...) a zakrýt ji ještě překříženými lokty a zároveň se vyhýbat plivancům, kopancům, neustále se pohybujícím kočárkům, sprostým slovům a šílenému smradu. Přísahám, nikdy tam není ani jediná molekula k nadechnutí. Zato molekuly svrabu, vší a hniloby mi přes zimní kabát lezou až za tanga a já mezi nimi chodbou probíhám vždy bez jediného nadechnutí. Proto vlastně celé léto běhám po Beskydech.

Nyní jedna nejmenovaná soudružka z ODS vymyslela, že všechny záchody na radnici budou prostě pro všechny, kuličky se nahradí klikami a úředník se prostě s Čonkovou musí o svůj toaletní papír a čistou mísu podělit. To, že vytéká každý úřední den ze záchodů pro veřejnost moč až na chodbu a Lakatošová si zásadně utírá své po... prsty o bělninový obklad ani nikoho neštve. Jednou byly mezi hnědými stopami na dlaždicích i stopy krvavé, tož uklízečka přemýšlela, která z Lakatošových asi menstruovala, když jsou všechny pořád těhotné.... Asi to byly stopy domácího násilí....

Jsou pak dny, kdy vidina ztracené záchodové mísy ve prospěch lůzy stmelí kolektiv tak, že se zvolí kurážný mluvčí (třeba já) a ten pak slovo lidu přetlumočí šéfovi zcela jasně. Tak jsem nasadila pomstychtivý výraz, rozrazila dveře na sekretariátu a pod pohrůžkou vykonávání stolice na Prokešově náměstí přímo u vodotrysku jsem přednesla šéfíkovi náš požadavek: NO PASARAM!

Šéfík též nad nápadem otevření všech WC veřejnosti zesinal, neboť na pánském jsou prý celkem 3 kabiny s mísami. Jedna nefunkční, druhá se nedá zamknout a na třetí prý mají chlapi rozpis svých stolicí. Bo jinak je průser. Znáte to: špatně se vykakat je horší jak poloviční šoustání. Pak se nedivte, že jsme my, úředníci, občas nevrlí. Tak výbojného šéfa jsem neviděla snad od dob hloubkového auditu! Určitě to bude boj o každé hovno a i za cenu snížené výplaty budeme čisté obklady a dveře chránit vlastními těly.

Abych se uklidnila, zašla jsem se po šichtě s dítětem podívat na dvě miliardy, zarámované v Domu umění. Cestou jsem přemýšlela, jestli jsem se nejmenovala za svobodna Klimtová a jestli mi nehrozí třeba nějaká malinká restitučenka. Stačila by i v rozsahu 5 centimetrů čtverečních. Opovržlivý výraz Judity mně přesvědčil o opaku a abych si aspoň trochu vyrazila z kopýtka, koupila jsem dítěti při cestě domů jeden gyros v přilehlém stánku. Když jsem vydolovala poslední drobné z úřednické kapsy (za shlédnutí dvou miliard jsem zaplatila 60 Káčé), uviděla jsem v Husově sadu opilé Čonky a Lakatoše, s cigárama v ústech, kolem mastné papíry od 25 gyrosů, jak nabírají směr k herně. Blízkým ohledáním výrazu tváře sochy Jana Husa se mi zdálo, že tato situace hnula i s Mistrem. No, ještěže tak!

Poř.JménoBodyTurČASBuch.SkóreRozdílBinga
1Willerthová44628.913.01906-15303763:1
2Sobala44534.013.01949-16063434:3
3Sikora K43920.311.51877-16672106:1
4Suchánek34260.915.01945-18101356:3
5Horák34216.414.01874-16771973:4
6Ďuriš34214.812.01949-16992508:1
7Hlubinková23719.217.01760-1867-1073:7
8Sikora J23237.414.01739-1870-1312:5
9Nerodil22881.313.01696-1897-2014:5
10Ochman22489.68.01351-1322292:1
11Matějková22462.111.01621-1873-2525:4
12Bednarzová22170.212.51495-1889-3940:4
13Kapler13009.09.51755-1769-144:6
14Žárská01815.811.51368-1809-4410:5

Kompletní výsledky

Nejdražší slova

1. Sikora J - uvařily - 98
2. Horák - nebitou - 95
3. Matějková - vyblitém - 89
4. Hlubinková - nezameč - 86
5. Nerodil - slezením - 86

Nejlepší útok

1. Ďuriš 1949 (průměr 390)
2. Sobala 1949 (průměr 390)
3. Suchánek 1945 (průměr 389)