28.3.2007 - 391. turnaj (Hans Christian Willerth aneb úryvky ze vzpomínek lázeňského šviháka)
Z úřadu mám už vycvičené nervy jak Hitler a ani příkazy typu: zdravte na chodbě uctivě všechny Lakatoše vč. hlubokého úklonu s následným dobrovolným vyprázdněním kapes, mě prostě nevytočí. S Viliprdem je to o něco horší. Chlapi obyčejně nejsou tak odolní jako my, staré lamy, zmítané svým životním osudem a tak poprvé nafasoval od zaměstnavatele lázně na rekonstrukci pocuchaných nervů. Když se v neděli balil, do kufru tajně putovala ta nejlepší kravata (to zjistilo děcko za vydatného skřípění zubů hned v pondělí, protože si ji chtělo vzít do školy...), kniha o tom, jak se to u toho Stalingradu vlastně semlelo a taky si poprvé vzpomněl, že existuje zubní kartáček. Když se přes mastné molekuly kuchyňského povětří (samozřejmě, že si vařil na rozloučení ovarové koleno...) drala na svět věta: "Co jsem si praktického ještě nezabalil?" , spolkla jsem slova: "Lubrikační gel" a šla mu přidat do tašky dobíječku na mobil. Za 2 - 3 dny po jeho odjezdu se konečně přestaly třepat skleněné výplně oken v ložnici (za to jeho chrápání jsem mu pomstychtivě celý týden prděla do jeho peřiny), na záchodě konečně vyhrál přesilovku družstev: "Bref kontra cigára" obránce Bref před útočníkem (sakra, ani nevím, co vlastně Viliprd hulí....ale smrdí to jak viržinko) a v kuchyni to vypadalo jak reklama na laboratoř s výzkumem rozsahu jednotky absolutní čistota. Jen co se za Viliprdem zavřely dveře, poučila jsem dítě o týdenním jídelníčku s upozorněním, že se na staré roky vařit učit rozhodně nebudu a že se na nás dvě personál u Číňanů, v řecké restauraci a naproti v pizzerii už moc těší. Přetřela jsem prachovkou plynový sporák, pohledala ten velký pevný kryt, co se dává na hořáky, a za fanfár jsem to všechno zakryla dečkou opatřenou výšivkou: Tichý domov - jediné štěstí. Následně jsem okamžitě zapomněla, kde je vstup do spíže, a jen se utvrdila v tom, že děcko ví, kde jsou čajové pytlíky k snídani. Rychlovarná konvice byla pro mne na týden jediná vymoženost, která smrděla vařením.
Ještě bylo třeba posbírat zmuchlané kapesníky, které jsou v naší domácnosti rafinovaně rozstrkané všude, kam se jen vejdou. Největší počet je ale vždy v záhybech sedačky v obýváku a to vždy soutěžím sama se sebou, zda je ten 18. nalezený kousek doopravdy poslední. Taky jsem samozřejmě vyluxovala 10 kousků nehtů (setkání s tím, který pochází z palce u nohy, se rovná šlápnutí na ježovku).
Po 3 dnech přišla první sms. Vyjadřovala údiv nad tím, kolik času se dá trávit v lázních, při vodních masážích a vůbec ve vaně a sprše, a byla ověnčena obavou, zda mu nenarostou mezi prsty plovací blány. Další sms vyjadřovala nepochopení, že věkový průměr lázeňských hostů je 85,6 let, přičemž Viliprd bude mít tento týden 44, a poměr německy mluvících hostů k našincům mluvil jednoznačně také ve Viliprdův neprospěch. Miluje sice dokumenty se štumbarfírery a s povely: Hande hoch! ale tím jeho germanistický projev končí. Když chce objednat v němčině 2 slepičí vývary, řekne: "Cvajnmalzupekykyryký"! Kupodivu mu ale nikdy omylem nedonesli švestkový kompot ani lasagne. Pán velkomožný Rusý z Prahy mi snad jako němčinář odpustí zjevné chyby ve fonetickém vyjádření....Já jsem totiž taky ignorant a s několika proloženými německými větami jsem sledovala akorát zábavný pořad Čtyři z tanku a pes, kapitána Klosse a Einkesselbuntes. Je ale pravda, že jsem byla zamilovaná do Janka a do Stanislava Mikulského a tenkrát mě nějaké "Nicht šísen!" vůbec nebralo. Spíše jsem sledovala chlupaté Jankovy ruce na stejně chlupaté Šarykově srsti a ostře řezané rysy kapitána Klosse, kterak každou neděli "S nasazením života" nasazoval život na jediném programu české televize.
Po týdnu divokých orgií (mj. kuře po sečuánsku, opékané na horkém lávovém kameni, giros salát s horkým domácím řeckým chlebem a čerstvě upečená pizza s kuřecími kousky, bazalkou a brokolicí) nám s děckem zase začala sádlová demagogie. Heslo: "Co je tučné a mastné, je zároveň nejzdravější a nutné k zachování života" jsme zažili hned po Viliprdově příjezdu. Měla jsem pocit, že i ty příbory vkročením jeho osoby do bytu samovolně vypouštějí omastek a mají tzv. samozamašťovací schopnost. Něco jako samořezný šroub. Naštěstí byl plný dojmů z lázeňských horských túr a tak se má bílá Activia ještě chvíli ledabyle rozvalovala v ledničce s marnou vzpomínkou na to, jakou podobu má vlastně pašík na etiketě "Bravčová masť". Poznala to téměř v zápětí. A za dvě hodiny jsem se už i já napíchla v obýváku na čerstvě ufiknutý (avšak lázeňským pobytem vybělený !) srpek, věrně kopírující Viliprdův palec u levé nohy. Jupííííííííí, tatoušek se nám vrátil z lázní!
P.S. Ve středu jsem měla jednoho jediného maloulinkého podměrečného žolíčenka z možných deseti....Kdybych ten den nevyhrála v literární soutěži 3 nové mobily, asi bych byla fakt naštvaná....
| Poř. | Jméno | Body | TurČAS | Buch. | Skóre | Rozdíl | Binga |
| 1 | Ďuriš | 4 | 5135.5 | 11.5 | 1720-987 | 733 | 5:0 |
| 2 | Sikora K | 4 | 5003.4 | 11.0 | 2073-1513 | 560 | 6:3 |
| 3 | Nerodil | 3 | 3821.2 | 13.0 | 1811-1712 | 99 | 7:2 |
| 4 | Matějková | 3 | 3538.1 | 13.0 | 1762-1754 | 8 | 4:3 |
| 5 | Willerthová | 3 | 2721.9 | 9.0 | 1627-1677 | -50 | 0:4 |
| 6 | Skálová | 2 | 2911.9 | 12.0 | 1664-1789 | -125 | 4:3 |
| 7 | Sikora J | 2 | 2233.6 | 15.0 | 1459-1923 | -464 | 2:5 |
| 8 | Vícha | 1 | 2792.9 | 11.5 | 1356-1392 | -36 | 3:3 |
| 9 | Telecká | 1 | 2296.9 | 15.0 | 1494-1947 | -453 | 3:5 |
| 10 | Grygarová | 1 | 2023.6 | 9.0 | 1553-1825 | -272 | 0:6 |
Kompletní výsledky
Nejdražší slova
1. Nerodil - splašíte - 149
2. Sikora K - šinouce - 99
3. Skálová - nezapřeš - 92
4. Vícha - koupána - 87
5. Sikora J - krčeních - 86
6. Skálová - nevysít - 83
Nejlepší útok
1. Sikora K 2073 (průměr 415)
2. Nerodil 1811 (průměr 362)
3. Matějková 1762 (průměr 352)
4. Ďuriš 1720 (průměr 430)