Výsledky 3. turnaje Parníkové Grand Prix
20.6.2007 - 408. turnaj (Michal Přikryl)

Veni, vidi, medojed aneb z Prahy na Berlín skrz Ostravu

Když se mi v kanceláři na stole objevila pozvánka na slavnostní otevření fabriky v Ostravě, zpozorněl jsem. Při pohledu na datum a do kalendáře jsem se už málem radostí posral. Veselice s lidovými kroji je ve čtvrtek ráno a to je dobrý důvod pro cestu do Ostravy den předem. Den před čtvrtkem je středa a to se bůhvíproč v mnoha scrabblových městech po celé republice konají klubové večerní turnaje. Asi proto, že když je středa, tak je žolíka v pytlíku nahmátnout třeba. Nebo uvolnit manželce či manželovi aspoň na pár hodin ruce a uzdu.

Dlouho dopředu jsem se začal těšit, jak pěkně si v Pavučině zahraju útočný scrabble, uvidim Dům scrabblistů, necham si od Jirky Víchy mezi partiemi natočit něco dobrého a navštívím mistry hry na jejich domácím kolbišti. Radost mi trochu zkazila jina zpráva - v Pavučině se hraje od pěti hodin odpoledne - nechápu, jak to můžete stíhat, když mnoho z Vás buď nepracuje, nebo nebydlí v Ostravě. Nejspíš vstáváte za hluboké noci. A zrovna jako na potvoru v osudnou středu začínal v pět odpoledne taky konferenční hovor, jehož jsem se musel účastnit aspoň pasivně.

Vyrazil jsem tedy z Prahy ve středu ráno, s pětačtyřicetiminutovým náskokem dojel do Ostravy a pak hodinu hledal jižní bránu do Mittal Steel (dříve nejspíš NHKG), takže na plánovanou schůzku - další záminku pro cestu do Pavučiny jsem dorazil s menší sekerou - no málem zbytečně, paní už to balila, poněvadž jako všichni ostatní dělá od pěti ráno a dvě odpoledne jsou pro ni hodně blízko konce pracovni doby. Nakonec počkala a pak mi ještě poradila cestu do centra, abych zase nebloudil - bloudil jsem stejně, poněvadž do hotelu vede cesta samými jednosměrkami, ale já k nim pokaždé dojedu ze strany, kde se na mě směje velká červená tableta aspirinu. Nakonec jsem do Pavučiny v pořádku dorazil, v pět si pustil do jednoho ucha konferenční hovor a deset minut na to se pustil do boje s angličtinou v jednom uchu, písmenky v zásobníku a Sárou Matějkovou na druhé straně stolu. Prvních deset tahů jsem byl úplně marný, pak jsem si pecku z ucha sice mohl vyndat, ale marnost pokračovala dál a Sára mě v pohodě povodila na krátké šňůře až k vítězství, bohužel jejímu.

To jsem byl na ručník - asi jako na všech kvalifikačních turnajích, kde neskončím do patnáctky - tedy skoro na všech kromě Hronova v roce 2005. Takovou dálku a hned ve druhé partii hraju na posledním stole proti Petru Mikšíkovi. Vzpomněl jsem si ale na velkého učitele Kamína - turnaje se zásadně vyhrávají odzadu - on to sice praktikuje i při hře a mastí to skoro pořád od základní čáry, ale tahle poučka mě zachránila.

Písmenka mi přála a tak jsem se vrhl do útoku. Nahrával jsem co to šlo a po každém podání šel na síť hlava nehlava. I nějaké to bingo myslím padlo. Vyhrál jsem a překvapivě nastoupil proti Sobimu, který mi před turnajem řekl, že v Pavučině ho porazím - no moc jsem mu nevěřil. A když mi na trojku položil KUŇKÁŠ bez žolíka asi za šedesát, propadal jsem panice. Pak mě ale osvítilo a ze svého ooaentc jsem na jeho skvělou nahrávku položil jedno čisté. Konec partie už mám v mlze - o pár bodů jsem vyhrál a poprvé v životě porazil Sobiho naživo. Pak si proti mě sedl Karel, se kterým hraju vždycky rád - dokáže mě překvapit v posledním tahu pěknými VZORNÍKY…tak jsem mu to oplatil a na neočekávané otevření na trojku VSAJ jsem položil HAKOVALO a tím partii ukončil

A jelikož ten den scrabblový pánbu zvláštně míchal kostky, ocitl jsem se v posledním kole na prvním stole proti Ďurimu, který měl čtyři body, já pouhé tři. Když položil v prvních dvou tazích MASOVÍ a MÍCHÁ a tím dvě ze tří M odsoudil k rolím statistů, svitla mi naděje. A tak jsem se ani nedivil, když později na moje KLEPANÝ s nahrávkou před zdvojenou hodnotu slova přišlo nakonec poslední M mně. Jako perlička mi ještě přišlo krásné čisté CELIČKÁ, na něž jsem si původně nechal KÁCELI a položil, jak je mým špatným zvykem, na desku pouze jedno písmeno - D asi tak za tři body.

Slavně jsem zvítězil - poprvé v životě))). Pavouci mi udělali velkou radost svým zvykem nechat vyhrávat hosty, kteří přijedou poprvé do jejich klubu.

A proč na Berlín? Druhý den, po menší oslavě vítězství s Alešem, plánované veselici s lidovými kroji a drobné rozpravě o rozdílech mezi korejskou a českou kulturou jsem nasedl do auta a jel napřed sto kilometrů nahoru a pak čtyři sta doleva…tam někde je Berlín.

Poř.JménoBodyTurČASBuch.SkóreRozdílBinga
1Přikryl44571.413.02008-16943147:3
2Ďuriš43942.611.01922-16952274:3
3Rusá L43651.011.01790-16251652:4
4Horák34074.912.01858-16272313:5
5Sobala33974.010.02053-18132406:6
6Sikora Mi33749.716.01783-1856-738:3
7Sikora K33653.512.01820-1738825:4
8Nerodil33148.210.01698-1641573:4
9Willerthová23473.710.01792-16451473:4
10Matějková23352.617.01679-1897-2183:5
11Sikora J23220.412.01706-1748-423:4
12Bednarzová13098.615.01692-1931-2392:5
13Mikšík12226.113.01437-1792-3553:3
14Valentová T01789.413.01413-1949-5364:3

Kompletní výsledky

Nejdražší slova

1. Přikryl - celičká - 98
2. Sikora K - zázraku - 94
3. Sikora Mi - smažení - 93
4. Bednarzová - kříženy - 89

Nejlepší útok

1. Sobala 2053 (průměr 411)
2. Přikryl 2008 (průměr 402)
3. Ďuriš 1922 (průměr 384)