27.12.2007 - 445. turnaj (Hans Christian Willerth aneb jak jel Pašík do Katowic na rurki!)

Občas si člověk musí dokázat, že je úplný idiot a právě taková chvíle u mne nastala po době obžerství a uložených jelit kolem pasu. Soudruzi z radnice mi zaveleli, abych si vzala povinně po Vánocích ve všední pátek dovolenou a tak jsem stála nad Pašíkovskou otázkou: co s načatým životem? Celý rok se ryju rypákem v projektech, kopýtka mám celé od razítkovací barvy a najednou: v pátek volno! Nemohla jsem to nějak rozdýchat, neboť představa, že z nudy doma uvidím ty špinavé okna, ohmatané dveře a nevyčištěný koberec a bude mě to nakonec svádět k nějakým nudným pohybům s hadrem, mě zcela vyděsila. Hodila jsem ještě očko do komory, kde se na mně zcela nepokrytě usmívala plná balení s jarem, okenou, diavou a různými leštidly. Fuj. Na jaře času dost. Snad mi ještě ta špína okna udrží do března pohromadě....Ještě by se mohlo stát, že mi vypadne skleněná (ne)průhledná tabulka z rámu a co pak? Kotel už taky po deseti letech dodýchává, tak někdy nevím, jestli funí Viliprd, nebo se ty opakované výdechy šíří z komory. Sákryš, abych nepropásla tu dobu, kdy bude potřebovat první pomoc! Můj choť, samozřejmě!

Na základě výše uvedených skutečností jsem se prostě rozhodla navštívit i s dítětem v pátek Katowice. Na toto město mám milé vzpomínky. Nádherný obchodní dům hned u nádraží, všude samé skvělé drogerie s nedostatkovými růžovými rtěnkami a mýdly, vonící po jablkách. Ano, je třeba zdůraznit, že se tyto poslední vzpomínky váží na dobu před 20 lety, kdy jsem při průjezdu hranicemi rozechvěle strkala celníkovi vyplněné celní a devizové prohlášení s vypsanými kolonkami: hodinky: Prim, šperky: žádné, zdravotní stav: mladá. A kdy jsem mezi svými cecíky navíc ukryla bankovku chabé nominální hodnoty, za kterou se ale dalo leccos nedostatkového pořídit! Třeba sušák na prádlo z katowického obchoďáku jsem vyhodila teprve před půl rokem! Čestné pašíkovské!

Už doma jsme v 5 ráno v předsíni narazily s mým sedmnáctiletým podsvinčátkem obě zimní čepice až k nosu, omotaly šálama své dychtivé krky a hodily do batůžku vysokoenergetický gáblík. To jsme ještě obě netušily, že čepici svlékneme poprvé (a ten den i naposled) až doma v 19.58 hod. Pominu chvilku rozechvění, kdy jsme až na nádraží ráno zjistily, že prodejna mezinárodních jízdenek otvírá v 6.00. Náš spoj jel ale až v 6.16 a tak jsme nakonec v hnusné, ale oprvadu hnusné zimě nasedly na 2. peróně do správného vagónu. Naše štěstí netrvalo moc dlouho, neboť jsme se během pěti minut v prázdném vagóně od probíhajícího průvodčího dozvěděly, že v Petrovicích je nutno přesednout. Ve tmě jsem najednou bez brýlí zahlédla nápis " ...ICE u K.... " a tak jsem vydedukovala, že to bude asi ono. Ve zmatku jsme zaklaply rozečtené knihy a vyběhly ven do tmy. Stál tam vlak těsně před odjezdem a naštěstí byl jediný. Ten správný. Do ukončení naší jízdy zbývalo 120 minut. Těch horších minut. Ve vlaku se totiž nejen netopilo, ale z důvodů celosvětové energetické krize ani nesvítilo. Drkotání zubů odpovídalo přesně do rytmu zvuku kymácejícího se počongu. Stěny vagónu tak vrzaly, že jsme celou dobu mezi sebou uzavíraly sázky, kdy se všechny oddělí od nosného rámu a spadnou jak šraňky kolmo k vozu. Taky se v jedné stanici změnil směr vlaku zpátky a my nevěděly, zda těch 600 káčé neprojedeme pouze v trase Ostrava - hl. nádraží - Prdelowiczky nad Vislou....Po dvou hodinách křižování po polských zastávkách jsme vyměnily prostor o teplotě mínus dva stupně za katowické smradlavé povětří, ovšem o dva stupínky teplejší! Už na nádraží mi bylo divné, že je v celé hale jen jedna lavička na sednutí pro 4 osoby. Po opuštění nádražní haly jsem pochopila proč. Kdo by ty poblité a smradlavé houmlesáky pořád rozháněl?

Mezi pozvracenými, špinavými a ožralými lidmi jsme našly při šmatlání městem semtam i slušného, nezabláceného kuřáka. Ty bylo ale třeba hledat až v pravé poledne a s lucernou! Nesměli jste ovšem mezi tím zakopnout o rozbité chodníky, zbytky potrhaného asfaltu a šlápnout do kupy (myslím opravdu do KUPY!) hoven, rozmístěných v pravidelných intervalech jako turistické značky v Beskydech. Prostě čuristi a trampitky jdou u nás po modré nebo po zelené, v Katowicích se chodí po hnědé. Když nás srajda nějakého čokla dovedla až k výše citovanému obchodnímu domu, nemohla jsem se nějak dopočítat (kdysi zbožím přetékajících) pater. Nebylo tam totiž ani jedno. V 3. patře prázdno, v 2. z poloviny papírnictví, z poloviny móda o vel. XXL a v přízemí krowki, galaretka a gořala. Cholera jasna! Po blahobytu ani památky. Coš tu něgra! Když jsem si vzpomněla na paní, které jsem nedávno vydávala rozhodnutí o změně užívání původního skladu na prodejnu Katowických rurek, musela jsem jí poblahopřát. Bude je totiž prodávat v krásné Moravské Ostravě! Asi si to kulaté voňavé opravdu příjdu do jejího nového stánku koupit a strčím si to labužnicky do úst! Tutově k ní totiž v nových (v Katowicích zakoupených!) kozačkách nedojdu po hnědé. A teď jsem prozradila, co jsem si vlastně koupila.....To se to bude hezky šmatlat v břečce na kolaudace! Vždyť už ve čtvrtek mám jednu vypsanou....Kopýtka pěkně v suchu a teploučku...Chro chro chro!

P.S. Jinak u nás nic nového. Na Silvestra ráno si Viliprd poměřoval husu v pekáči a vůbec mu nevadilo, že gagaga je ještě oblečená v igelitovém oblečku s nápisem: hmotnost: 3,4 kg. Musel ji přiměřit, jestli bude u její prdýlky dostatek místa pro vložení hluboké lžíce pro podlévání tohoto opeřence a kontroloval, zda její boky příliš nelícují s okrajem pekáče. Jeho pohled mi připomněl chvíli, kdy jsem jednou procházela obývákem a v týví šel zrovna nějaký nudný pořad: letní olympijské hry či co. Výškařka si přesně takhle uhrančivě měřila očima svou metu. Neměla ale takové panděro, jako náš Viliprd - seňor Vorvaňos. Prý - ich bin hubený - HAHAHA!

P.S.S. Všem slušným lidem a zejména scrabblistům přeji, aby těch 30 Káčé nemuseli celý rok u lékaře utrácet! Šetřete raději na startovné těch 18 turnajů! A zhluboka dýchejte! Brakuje mi po výletě zdravego povětřa!

Poř.	Jméno	Body	TurČAS	Buch.	Skóre	Rozdíl	Binga
1	Sikora K	5	4338.1	13.0	2016-1824	192	11:3
2	Nerodil	4	3730.8	9.0	1805-1561	244	5:3
3	Matějková S	3	4275.1	13.0	1928-1727	201	5:4
4	Horák	3	3808.3	15.0	1763-1768	-5	4:4
5	Viochna	3	3594.9	12.0	1902-1865	37	3:7
6	Valentová T	2	4742.1	17.0	1868-1649	219	3:5
7	Willerthová	2	3801.2	17.0	1741-1838	-97	1:6
8	Sikora J	2	3734.7	12.0	1878-1782	96	6:3
9	Leová	2	2232.7	8.5	1331-1420	-89	2:3
10	Cimmer	2	1742.5	8.5	1174-1383	-209	2:1
11	Macečková	1	1971.7	9.0	1548-1822	-274	1:6
12	Matějková T	0	2132.4	12.0	1417-1732	-315	2:0

Kompletní výsledky

Nejdražší slova

1. Matějková S - neoběste - 122
2. Sikora K - běleného - 106
3. Matějková S - urývati - 95
4. Horák - vycucáme - 92
5. Sikora K - neslitu - 88

Nejlepší útok

1. Sikora K 2016 (průměr 403)
2. Matějková S 1928 (průměr 386)
3. Viochna 1902 (průměr 380)