Parníky v roce 2008: 24.2., 13.4., 15.6., 24.8., 19.10., 14.12.

---

30.1.2008 - 450. turnaj (Aleš Horák - HML)

Kladno to je to město, Kladno to je ten hit!

Cesta na Kladýnko začíná tam, kde začínají a končí všechny cesty. Nikoliv v Římě, ale u Pavučky :-) Už 15 minut před plánovaným odjezdem stepuje celá naše osádka (Já, Saša, Pepa a Jundra) na místě a čeká na pokyn k odjezdu.

• 13.15: Pepa zatroubí a jede se. Cesta probíhá tradičně, Saša nezavře pusu, v autě je veselá nálada.
• 13.45: Příbor, konečně se dostávám ke slovu. Saša už nevydržela s dechem a musela se nadechnout :-))
• 14.50: První naše zastávka na oblíbeném místě u Olomouce. Saša si dává svůj oblíbený sýrový topcorn (či jak se to vlastně jmenuje), laté č.1 a zažívá svůj první vrchol výletu. Ten druhý, hlavní vrchol (kladenské míša řezy) má teprve přijít. Já si jako tradičně dávám horkou čokoládu a zcela nezištně kupuji noviny.
• 15.30 - 17.15: Probíhá druhá etapa cesty. Saša si čte, takže už občas prohodíme i něco my ostatní. Bavíme se o lize. Jelikož vím, že soudržnost Tarantulí není na nejvyšší úrovní, dávám Saši záludnou otázku. Jestli ví, za které mužstvo hraje. Překvapivě odpovídá dobře. Pokládám proto záludnější otázku, ať vyjmenuje své členy v týmu. Saša suverénně odpovídá, no já, Veteš, Karel a dokonce si vzpomene i na Michala v daleké Číně, potom je ale v koncích. Pepa ji chce pomoc a napovídá: "Zapomněla si na dvě hvězdy". Saša se chvíli zamyslí, podívá se dopředu, kde sedí Jundra s Pepou a vítězoslavně říká: "Ahaaa, vy dva …." :-))
• 17.15: Druhá povinná zastávka na cigaretu a výměnu tekutin. Saša si dává laté č. 2.
• 17.30: Vyrážíme na závěrečný úsek cesty. V Praze na Barandově sice 20 minut stojíme v zácpě, ale jinak probíhá cesta bez komplikací.
• 18.45: Dorážíme na místo. Pepa předvádí své parkovací umění. Na parkovišti o rozloze 100 x 100 metrů stojí jen jedno auto, ale Pepa se pro mě zcela nepochopitelně rozhodne zaparkovat v rohu u budovy. Brzy pochopím důvod. Pepa má nové auto a chce nám předvést nový signalizační systém. Couváme natřikrát, abychom si pípání co nejvíce užili. Pepa provádí závěrečný příraz a prohlašuje: "Tak teď vím zcela přesně, mám to vysledované z domu, za námi je 50 cm". Než to však stačí doříct, narážíme do zdi … :-))
• 19.00: Ubytování. Dostáváme pokoj s výhledem na krytý bazén. Jundra se nemůže odlepit od okna :-))
• 19.15: Vzhledem k okolnostem rušíme plánovaný pinčes a vyrážíme do Admirála.
• 19.30: Příjezd do restauračního zařízení, jen ztěží hledáme volný stůl. Saša si dává laté č. 3, já si objednávám tatarák.
• 20.30: Přináší mi kupku syrového masa a asi osm misek s různými ingrediencemi. Hledím na to jak z jara. Zatím všude, kde jsem byl, mi to donesli už namíchané. Ještě že jsem milovník vaření a vynikající kuchař (umím kromě čaje, párků i vaječinu a jiné delikatesy), takže s tím nemám žádný problém :-))
• 21.00: Hospoda se zcela nepochopitelně vyprázdnila a do zavíračky ve 24.00 jsme jedinými hosty. To by se v Ostravě stát nemohlo :-) Saša si dává laté č.4 a už skoro nemluví. Je to tím, že už napůl spí :-)
• 24.00: Pepa si dává poslední sudé pivo a náš skvělý místní průvodce Markéta nás odváží zpět na ubytovnu, kde stihneme odehrát ještě několik her mariáše. Hra má opravdu vysokou úroveň. Za první tři hry byly jen tři renonci :-))
• 02.00: Večerka. Jundra marně vyhlíží nějaký pěkný objekt na bazénu :-))
• 08.00: Kuku, kuku - zvoní Jundrovy kukačky, které by probudily i mrtvého. Vstávám však jenom já. S Jundrou to ani nehne a Pepa poslušně čeká na svůj budík. Přece nebude vstávat na Jundrův :-))
• 9.00 -18.00: Šustění pytlíků, přerušované mlaskáním :-))
• 18.30: Vyhlášení výsledků a předání cen. Kupodivu zbývá něco i na mě. Cena je to vskutku pěkná, akorát nevím, co budu s tou bižuterií dělat :-))
• 19.00 - 24.00: Cesta zpět. Jede s námi i Sobi, který dal překvapivě přednost autu před Českými drahami, které ho tak spolehlivě a včas přivezly na místo :-)) Hrajeme hádání písniček. Realisticky odhaduji své šance. Na Sašu a Pepu, kteří uhodnou interpreta podle prvního tónu a dvou vzdechů, prostě nemám, takže se soustřeďuji na boj o třetí místo. Jelikož se počítají i trestné body v případě neúspěchu, volím taktiku mlčení. Touto taktikou se někde u Brna skutečně propracovávám na 3. místo :-)) Nakonec jsem ho sice neudržel, ale těsně před Ostravou přichází moje chvíle. V době, kdy už všichni včetně Pepy spali, slavnostně vykřikuji: "Hrobař, skupina Premier" :-))

Pozn. autora: HML = hráč měsíce ledna :-)

Poř.	Jméno	Body	TurČAS	Buch.	Skóre	Rozdíl	Binga
1	Horák	5	3934.9	9.0	1823-1512	311	4:1
2	Sikora J	4	4444.9	11.0	1868-1464	404	5:1
3	Willerthová	3	3852.1	11.5	1813-1627	186	1:5
4	Nerodil	3	3321.9	12.0	1671-1672	-1	3:4
5	Sobala	3	3211.8	8.0	1249-943	306	5:1
6	Matějková S	2	2729.7	12.0	1620-1793	-173	4:3
7	Vlk	2	1984.2	4.0	841-624	217	5:0
8	Skálová	1	3620.1	15.0	1730-1768	-38	1:5
9	Žárská	1	2672.1	15.5	1492-1810	-318	0:6
10	Mikšík	1	1860.3	7.0	1535-1770	-235	3:1
11	Matějková T	0	1634.3	16.0	1270-1929	-659	0:4

Kompletní výsledky

Nejdražší slova

1. Mikšík - nevymohu - 117
2. Nerodil - donáším - 112
3. Horák - upaženou - 110

Nejlepší útok

1. Sikora J 1868 (průměr 374)
2. Horák 1823 (průměr 365)
3. Willerthová 1813 (průměr 363)