Výsledky 4. turnaje Parníkové Grand Prix
3.9.2008 - 482. turnaj (Jeden den Michala Karloviče)

V pondělí se mě jeden kamarád zeptal, jestli náhodou nemám v nejbližší době cestu do Olomouce. Odjel totiž na zkoušky, ale nevzal si index. Ale jinak je to chytrý chlapec a pilně se učí (proto dělal jednu zkoušku v červenci, druhou v srpnu a pak všechny tři v září). Téhož dne mě povolali na katedru služebně - potřebovali něco s webem. Správkyně odjela do Číny a hesla nedá, páč by utrpělo její ego, kdyby se v tom hrabal někdo jiný. Oprášil jsem tedy hesla z loňské brigádky a ve čtvrtek nakonec přeci jen vyrazil.

Vzal jsem i index onoho kamaráda. Ještě ve středu kolem poledne jsem ho seřval na ICQ, protože jsem mu sice slíbil s indexem pomoct, ale mohl by mi ho aspoň donést (spolu s PŘESNÝMI pokyny, co a kde mám udělat). Učinil tak právě ve čtvrtek v sedm ráno na nádraží. Když se mu chtělo... mohl mi jej donést třeba v tu středu, doma dycky někdo je - a i kdyby, pořád to může hodit do schránky... ale to je jeho boj.

Ještě než si u pokladny koupím lístek, už mě stihnou pořádně nasrat. "To má zpoždění, ten přípoj v Těšíně nestihnete, jeďte autem nebo busem." Autobus sice opravdu jel - ale z nádraží jsem mu mohl jenom zamávat. A nejen, že vlak měl zpoždění, ale on ten vlak (co měl jet 7:14) vůbec NEJEL! Z třineckých tří nástupišť o pěti kolejích dohromady toho rána obsluhovali jen po jediné. A na tu přijely nejdřív dva vlaky v opačném směru a pak až vlak zapsaný jako 7:26 (kterým bych to nestíhal ani bez zpoždění). Do Olomouce jsem tak místo 9:05 dorazil někdy kolem 10:20. Svižným krokem jsem si to razil nejdřív na svoje studijní (protože mají jen do jedenácti), že bych si mohl (když už tam jsem) vyřídit potvrzení o studiu a hlavně průkazku na slevu (tahleta služebka mě vyšla na 344 korun nekřesťanských... ještě že to neplatím).

Na studijním raja jak cyp. Jenom jsem si vzal ty papírky a na patě se otočil směr kamarádovy práva, že si to aspoň po cestě vyplním. Měl jsem kamarádovi vyběhat dva podpisy a jeden zápis do informačního systému. Říkal, že mám dycky na příslušné katedře klepnout na libovolné dveře a prakticky kdokoliv z vyučujících mi to může podškrábnout. A kdyby cokoliv, mám mu zavolat. Na katedře ústavního práva si mě přehodili mezi sekretářkou z přízemí do třetího patra a zpět, ale podpis v kapse. Katedra občanského práva ale byla horší. Vybral jsem si nějaké sympatické ženské jméno na cedulce, ale bylo zamčeno. Tak když už jsem tu, budu otravovat nějakou vysokou šarži - vedoucího katedry. Také zamčeno. Tak jsem u sekretářky vyřídil zápis a zeptal se, esli by mě nemohla nasměrovat pro ten podpis ještě. "Já vám to podepsat nemůžu..." (no to vím taky) "...a musíte za tím, u koho to váš kolega měl." Jo to kdybych já věděl, mně řekl libovolně. "No to teda ne!" Ale že by mi aspoň našla, u koho to měl, když to má určitě v počítači... No nic, tak zavoláme.

Nechal jsem to vyzvánět třikrát snad dvě minuty v kuse a nevzal mi to. Sereš mě! Napsal jsem mu nenávistnou sms a spěchal zpátky na studijní, ať mi to neuteče. Kdyby si ještě kamarád vzpomněl, zaběhnu mu tam při zpáteční cestě. Přiznávám, že jsem na studijní dorazil o něco později (asi tak... 11:20?), fronta ale byla stále. Když se pak ale otevřely dveře do vestibulu a vyběhla oheň a síru dštící bestie "Co tady chcete? Úřední hodiny už skončily! Jedu půlhodiny přesčas!" otočí se zpátky dovnitř "Evi kam zajdem na ten oběd?" a směrem ke studentům zase dokončí "Přijďte si zítra!". Jo, kdybych tam byl v devět... Mohl jsem jí tu pohádku o drahách převyprávět, ale bylo to zbytečné. Nebo jsem ji mohl poslat do piči. Moje referentka to nebyla :)

Se stránkama jsem nic nezmohl. Heslo z loňské brigády už správkyně změnila. Pojedli jsme tedy u Vietnamců a probrali nadcházející akademický rok a pomalu jsem se sbíral zpátky na vlak. Heslo mi bude po vymámení ze správkyně (nebo z centra výpočetní techniky) zasláno a budu pracovat z domu.

Těsně před odchodem si ještě tajemník vzpomněl, že se mnou chce něco probrat. Dvě hodiny předtím jsme seděli naproti sobě u počítačů a neřekl ani slovo. Tvářil se zaneprázdněně. A čekal, až se budu chystat na odchod. Vyřídili jsme tedy a už jsem se chystal vyběhnout - "... a ještě jedna věc, málem bych zapomněl!" Na nádraží jsem dosprintoval 3 minuty před odjezdem vlaku. A místo abych nastoupil do vlaku, kupoval jsem Modré z nebe. Chybělo mi deset korun, tak jsem platil tisícovkou, z čehož nebyla ani prodavačka dvakrát nadšená. Stihla to. Naštěstí...

Přestupoval jsem v Bohumíně, tak jsem vytáhl na chviličku ven Žanetu. Půjčili jsme si od Sobiho skrebla, že dáme v parku partičku. Sotva jsme si sedli, ptá se mě Žaneta, v kolik že mi to jede? Právě ujelo :) Hrajem teda v klidu dál, další jede za hodinu... Po hře se k nám přidal i Sobi. Zeptal se mě, v kolik že mi to jede. Znova jsem s úsměvem zkonstatoval, že mi to zrovna ujíždí. A nechal bych si ujet klidně i všechny, protože ten večer byl náramně osvěžující. Žanetka je totiž hrozně moc milá holka a když mi ujede vlak, vždycky se mnou počká na další - až mě to svádí nechat si je ujíždět schválně :)

PS: Kamarád si nakonec vzpomněl. Druhý den mi na ICQ napsal "tak jak to šlo? :)" - tvářil se velmi překvapeně, že jsem se mu nemohl dovolat. Přísahal a chtěl mi ukazovat výpis nepřijatých hovorů, že tam nic nemá. Pak jsem ho donutil podívat se do přijatých zpráv. "Aha, tady něco fakt je :)"
PS2: Heslo jsem dostal, ale na web je přístup jenom z univerzitní sítě. Takže pro co jsem tam vlastně jel? :)

Poř.JménoBodyTurČASBuch.SkóreRozdílBinga
1Sikora Mi54905.313.52113-17763378:4
2Sobala3.54192.314.51898-17891093:6
3Willerthová3.53586.211.51789-1713762:5
4Kapler34420.416.01887-17421455:3
5Nerodil33604.214.51679-1680-14:4
6Valent33596.810.51857-17531048:4
7Valentová T33405.410.51857-1799586:2
8Vícha23349.714.51480-1501-211:1
9Matějková T22987.010.51615-1632-174:3
10Bednarzová22839.511.01690-1800-1100:7
11Leová22729.812.01684-1880-1964:4
12Vlk22065.49.0749-713363:1
13Horák13747.116.01836-1938-1025:4
14Sikora J13068.813.01702-1854-1523:4
15Mikšík12377.79.01550-1690-1402:3
16Trnečka02709.911.01573-1699-1260:4

Kompletní výsledky

Nejdražší slova

1. Valent - dosevší - 95
1. Valent - hýkaného - 95
3. Nerodil - pečínku - 94
4. Sikora Mi - tulíval - 90
5. Sikora Mi - šacovánu - 89

Nejlepší útok

1. Sikora Mi 2113 (průměr 423)
2. Sobala 1898 (průměr 380)
3. Kapler 1887 (průměr 377)